Jak zubní kaz vzniká?

V ústech se nám hromadí bakterie, které se shlukují na povrchu zubů a vytvářejí mléčnou lepkavou vrstvu, které se odborně říká zubní plak. Místy, která nejvíce postihuje zubní plak, jsou otvory v zubech, praskliny, mezizubní prostory a také okolí zubních korunek a můstků.
V zubním plaku se navíc mohou vyskytovat bakterie, které dokáží přeměňovat cukr přijímaný v potravinách na agresivní kyseliny, které zubní sklovinu narušují a spolu s tím poškozují celý zub.
Takové poškození může vzniknout na právě na místech, kde je sklovina vystavena působení kyselin. Nejčastěji tedy na nechráněných kořenech zubů, které vznikají v důsledku úbytku dásně způsobeném parodontitidou.

Pokud zubní kaz podceníte a nezačnete jej včas léčit, mohou vašemu chrupu hrozit vážné komplikace. Začne totiž prorůstat hlouběji do samotného zubu a tam může způsobit hnisavý zánět, který je velmi bolestivý. V takovém případě už zbývá jen ošetření kořenového kanálku nebo chirurgický zákrok, ve kterém musí být zub odstraněn

kaz

obr. 1 – první stádium kazu, kaz je pouze v korunkové části zubu
obr. 2 – druhé stádium zubního kazu, ten už pronikl zubní sklovinou
obr. 3 – třetí stádium, kaz pronikl přes zubní sklovinu do jádra zubu
obr. 4 – poslední stádium zubního kazu, při kterém již bývá zasažena i dřeň zubu

Jak se zubní kaz dělí?

Zubní kaz může zasáhnout hned několik oblastí zubů. Podle toho se také zubní kazy dělí. První kategorií je kaz v oblasti zubního krčku, který se vyskytuje hlavně v případě ustupujících dásní. Tyto dásně odkrývají povrch zubního kořene, který je pak náchylnější k napadení zubním kazem.
Druhým typem zubního kazu je kaz korunkové části zubu, který je jednoznačně nejrozšířenější a objevuje se na žvýkacích plochách zubů a také v mezizubních prostorech. Tento druh zubního kazu se vyskytuje jak u mládeže tak u dospělých.
Třetím typem je takzvaný sekundární kaz, který se vytváří hlavně podél okrajů korunek v případě, že se v jejich blízkosti nashromáždil zubní plak.
Posledním typem zubního kazu je recidivující kaz, která vzniká pod výplněmi nebo pod korunkami v případě, že původní zubní kaz nebyl řádně ošetřen. V takovém případě se kaz začne znovu šířit a je potřeba podstoupit další stomatologický zákrok.

Stanovení diagnózy

U zubního kazu je velký problém s tím, že je velmi obtížné ho ve včasných stádiích stanovit, protože tato stádia jsou obvykle bez jakýchkoli příznaků. Později začne být zub citlivý na sladké a kyselé potraviny a také na teplé a studené jídlo.
První stádium zubního kazu lze bezpečně odhalit jen za pomoci rentgenového snímku či při vyšetření laserem. Oproti tomu jsou metody pomocí vyšetřovací sondy nebo pohledem v prvních fázích zubního kazu neprůkazné a kaz tak často odhalíte až v případě kdy až je pozdě.

Jak proti zubnímu kazu bojovat?

Nejúčinnější obranou proti zubnímu kazu je důsledné odstraňování zubního plaku a také pravidelné čištění zubů aspoň dvakrát denně. Důležitá je také správná technika čištění nejen samotných zubů, ale i mezizubních prostor. K tomu se používá buď zubní niť nebo speciální mezizubní kartáček.
Z hlediska potravin je dobré se vyvarovat konzumaci velkého množství sladkostí. Samozřejmě je nemusíte z jídelníčku vyřadit úplně, jen se snažte si po každé konzumaci sladkého jídla vyčistit zuby. Ke zdravé prevenci patří i návštěva zubního lékaře, ke kterému byste měli zavítat aspoň jednou za půl roku.

Jak zubní kaz léčit?

Nejvhodnější metodu léčby zubního kazu stanoví váš zubní lékař. Moderní medicína už pokročila natolik, že počáteční zubní kaz lze vyléčit i bez vrtání pomocí fluoridů a ozónu. V případě, že se u vás kaz už více rozvinul, bude muset váš zubař zub vyvrtat a otvor nahradit plombou tak, aby se kaz nemohl šířit dále.
V případě, že přijdete k zubaři opravdu pozdě, budete muset podstoupit ošetření kořenového kanálku. K tomu zubař zpravidla přistupuje ve vážnějších případech, ve kterých už zubní kaz zasáhl dřeň zubu.

Jaké existují zubní výplně?

vyplneZubní výplně musí splňovat hned několik základních požadavků. Musí být hlavně bezpečná, trvanlivá a také musí splňovat nejrůznější estetické nároky.
Zubař při jejím výběru zohlední stupeň kazivosti zubů pacienta, oblast do které bude plombu aplikovat, velikost zubního kazu a také další nároky. V současné době se jako zubní výplně nejčastěji používají amalgán, kompozitní pryskyřice a skloionomerní cementy.

Amalgán

Amalgán je nejdéle využívaný materiál pro tvorbu zubních výplní. Obsahuje slitiny cínu, mědi, stříbra a také kapalnou rtuť, která je velmi rizikovým materiálem, který může v jistých případech i ohrozit lidské zdraví. Amalgán se sice vyznačuje opravdu nízkou cenou, ale ze zdravotního hlediska to už tak příznivé není. Doporučujeme proto zvolit bezpečnější typy zubních výplní.

amalgam

Obr. 1 – odvrtání postižené části zubu
Obr. 2 – vyplnění vzniklého prostoru amalgámem
Obr. 3 – následné přeleštění
Obr. 4 – pohled na již ošetřený zub

Kompozitní pryskyřice

Tato bílá výplň je vysoce estetická a dostatečně odolná na opravu všech zubů. Hodí se dokonce i na opravu předních zubů, kde by ostatní materiály mohly být vidět a nevypadalo by to z estetického hlediska příliš dobře.
Jedná se o speciální plast, který se k zubu naváže jak chemicky tak i mechanicky. Aby byla výsledná výplň kvalitní a trvanlivá, vyžaduje vrstvení (neboli postupné nanášení malých vrstev hmoty do zubu).

Skloiomerní cementy a kompomery

Tyto cementy jsou jednak dostatečně estetické a navíc mají i antikariézní vlastnosti. Bohužel nejsou tolik mechanicky odolné jako například amalgam a dokonce ani tak estetické jako kompozity. Do svého okolí ovšem uvolňují fluoridové ionty, které pomáhají chránit zuby před zubním kazem.
Oproti tomu kompomery jsou výplňovým materiálem, který vzniká směsí kompoziční pryskyřice a přidaného skloionomerního cementu. Nejsou příliš pevné a proto nejsou vhodné jako definitivní výplňový materiál. Velmi často se používají jako výplň pro ošetření dočasného dětského chrupu. Jejich výhodou je dobrá přilnavost a nízká pravděpodobnost vzniku alergií.

Instagram